|
|
Faktory ovlivňující stabilitu svahů
Slováková, Kristýna ; Glisníková, Věra (oponent) ; Boštík, Jiří (vedoucí práce)
Úkolem bakalářské práce s názvem „Faktory ovlivňující stabilitu svahů je rešerše zabývající se příčinami svahových pohybů, jejich klasifikací, přístupy k řešení stability svahů a možnými sanačními opatřeními. V rámci praktické části jsou tyto znalosti použity pro analýzu nestability svahu v Kyjově-Netčicích.
|
|
| |
|
|
Zhodnocení inženýrskogeologického průzkumu území postiženého svahovými pohyby v Budkovicích
Prechtlová, Kateřina ; Paseka, Antonín (oponent) ; Erbenová, Alexandra (vedoucí práce)
Práce se zabývá zhodnocením inženýrsko-geologického průzkumu území postiženého svahovými pohyby v Budkovicích. Zájmové území leží v jižní části Boskovické brázdy na levém nárazovém břehu řeky Rokytné. V práci je nejdříve nastíněna problematika svahových pohybů obecně. Proč je vhodné je zkoumat, jaké faktory hrají roli při jejich vzniku, které oblasti jsou na jejich vznik náchylné, jak se postupuje při inženýrskogeologockém průzkumu a jak se řeší stabilita svahů. Dále je zaměřena na již zasanovaný sesuv v obci Budkovice. Byla nastudována geologie a hydrogeologie zájmového území. Dále bylo shrnuto, jaké průzkumné práce zde byly provedeny. Seznámila jsem se s jejich výsledky a výstupy. Byl proveden výpočet úhlu vnitřního tření reziduální pevnosti na smykové ploše pomocí Petterssonovy metody, který vyšel 11,27°. Byly vytvořeny přehledné geologické řezy svahovým územím a řez pro výpočet stability. Na zachovalých vrtech bylo provedeno měření hladiny podzemní vody a bylo porovnáno s dřívějším.
|
|
|
Development and validation of a hypoplastic model for soft clays incorporating rate effects and strength anisotropy
Jerman, Jan ; Mašín, David (vedoucí práce) ; Blahůt, Jan (oponent) ; Hrubešová, Eva (oponent)
Práce představuje rámec a metodiku konstitučního a numerického modelování pro měkké jíly. Měkké jíly se typicky nachází v mořském prostředí, na pobřeží a v okolí řek, měkké jíly jsou také často spojovány s periglaciálními podmínkami. Povrch mořského dna z měkkých jílu se také často nalézá v oblastech, kde dochází k zakládání infrastruktury pro obnovitelné zdroje a těžbu uhlovodíků. Rostoucí světová populace také zvyšuje poptávku po rozšiřování měst na úkor moře - zakládání na měkkých jílech a schopnost navrhovat konstrukce v tomto prostředí se tedy stává velmi důležitým faktorem při stavbě infrastruktury měst ležících na mořském pobřeží. Mechanické chování zemin, především těch jílovitých, je časově závislé. Tato jejich vlastnost je relevantní v mnoha inženýrských projektech, kde je podstatná znalost chování staveb v dlouhodobém měřítku. Toto je zejména důležité právě pro měkké jíly, neboť jejich vysoká stlačitelnost během primární komprese a creepu může vést k tomu, že časově závislé chování těchto zemin musí být bráno v potaz při navrhování konstrukcí. Pomalé svahové pohyby jako velmi pomalé sesuvy, ploužení a creep, jsou typicky závislé na smykových creepových vlastnostech zeminy na smykové ploše a na stavu efektivního napětí. Aby tedy bylo možné předpovídat takovéto svahové deformace pomocí...
|
|
|
Stabilitní poměry sesuvného svahu v údolí Jíloveckého potoka v Semilech
Kujan, Ondřej ; Novotný, Jan (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent)
Diplomová práce se zabývá stabilitními poměry sesuvného svahu "U Čtrnácti pomocníků", který se nachází v severovýchodní části města Semily v Libereckém kraji. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části byla provedena rešerše odborné literatury o dané problematice a přírodních poměrech širšího okolí zájmové oblasti. Praktická část se skládá z jednotlivých částí, v rámci kterých byla provedena rešerše archivní vrtné dokumentace, inženýrskogeologické mapování zájmové oblasti, vlastní technické práce v podobě ručních vrtů, odběrů vzorků a geofyzikálního měření, laboratorní práce a stabilitní výpočty. Vytvořen byl také inženýrskogeologický model sesuvného území. Výsledky praktické části jsou využity jako podklad pro závěrečné inženýrskogeologické zhodnocení oblasti.
|
|
|
Svahové deformace v Českém ráji - rešerše, typologie a podmínky vzniku
Merlíčková, Soňa ; Hartvich, Filip (vedoucí práce) ; Blahůt, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá výskytem, podmínkami vzniku a charakterem svahových deformací na území CHKO Český ráj. V této oblasti se nacházejí typická pískovcová skalní města a jiné tvary, které mají příhodnou geologickou stavbu k vývoji dlouhodobých svahových deformací. Společně s tektonikou a projevy boční eroze Jizery vznikly předpoklady pro svahové pohyby, jako je řícení, sesouvání apod. Pomocí rešerše odborné literatury byla popsána charakteristika studovaného území, obecné podmínky vzniku svahových pohybů a byla provedena jejich typologická klasifikace. Další část práce obsahuje metody výzkumu s výběrem několika modelových lokalit, na kterých byl proveden základní terénní průzkum. Součástí je rozbor příčin svahových pohybů s využitím klimatických dat stanic ČHMÚ a vytvoření podélných profilů svahů. Klíčová slova: CHKO Český ráj, svahové pohyby, svahové deformace, tektonika, boční eroze Jizery, sesuvy, skalní řícení, Lužický zlom
|
|
|
Quantitative vessel parameters of broadleaves as a tool for reconstruction of physical geographical processes
Tumajer, Jan
Anatomická stavba dřeva je citlivá k vlivům prostředí, což umožňuje následné využití časových řad kvantitativních anatomických parametrů jako zdroje paleoenvironmentálních dat. V této disertační práci jsem studoval odezvu parametrů cév i) dubů letních rostoucích v údolní nivě ke změnám v hladině podzemní vody, klimatu, hydrologických podmínek a k výskytu extrémních hydrologických a meteorologických jevů (sucha, povodně) a ii) bříz bělokorých na mechanické poškození vlivem disturbancí různého typu. Zatímco klimatický signál šířek letokruhů i letokruhové signatury vykazují velkou prostorovou variabilitu, kvantitativní parametry jejich cév mají společný prostorově homogenní signál (pozitivní vliv teploty v létě předchozího roku, v zimě a na začátku jara). Jediný stanovištní rozdíl v klimatickém signálu chronologií založených na cévách je negativní vliv vysoké vlhkosti na velikost cév, pozorovaný pouze v nivě a ne v od řeky vzdálenějších nížinných porostech. To naznačuje, že vývoj efektivních vodivých pletiv dubu je v záplavové zóně limitován vysokou saturací půdního profilu vodou, ačkoliv vysoká dostupnost vody je tam pozitivní z pohledu produktivity. Odezva šířek letokruhů ke změnám v dostupnosti vody není v případě dubů uniformní ani v rámci jednoho porostu vlivem koexistence jedinců se zcela...
|
|
|
Quantitative vessel parameters of broadleaves as a tool for reconstruction of physical geographical processes
Tumajer, Jan
Anatomická stavba dřeva je citlivá k vlivům prostředí, což umožňuje následné využití časových řad kvantitativních anatomických parametrů jako zdroje paleoenvironmentálních dat. V této disertační práci jsem studoval odezvu parametrů cév i) dubů letních rostoucích v údolní nivě ke změnám v hladině podzemní vody, klimatu, hydrologických podmínek a k výskytu extrémních hydrologických a meteorologických jevů (sucha, povodně) a ii) bříz bělokorých na mechanické poškození vlivem disturbancí různého typu. Zatímco klimatický signál šířek letokruhů i letokruhové signatury vykazují velkou prostorovou variabilitu, kvantitativní parametry jejich cév mají společný prostorově homogenní signál (pozitivní vliv teploty v létě předchozího roku, v zimě a na začátku jara). Jediný stanovištní rozdíl v klimatickém signálu chronologií založených na cévách je negativní vliv vysoké vlhkosti na velikost cév, pozorovaný pouze v nivě a ne v od řeky vzdálenějších nížinných porostech. To naznačuje, že vývoj efektivních vodivých pletiv dubu je v záplavové zóně limitován vysokou saturací půdního profilu vodou, ačkoliv vysoká dostupnost vody je tam pozitivní z pohledu produktivity. Odezva šířek letokruhů ke změnám v dostupnosti vody není v případě dubů uniformní ani v rámci jednoho porostu vlivem koexistence jedinců se zcela...
|
|
|
Quantitative vessel parameters of broadleaves as a tool for reconstruction of physical geographical processes
Tumajer, Jan ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kolář, Tomáš (oponent) ; van der Maaten, Ernst (oponent)
Anatomická stavba dřeva je citlivá k vlivům prostředí, což umožňuje následné využití časových řad kvantitativních anatomických parametrů jako zdroje paleoenvironmentálních dat. V této disertační práci jsem studoval odezvu parametrů cév i) dubů letních rostoucích v údolní nivě ke změnám v hladině podzemní vody, klimatu, hydrologických podmínek a k výskytu extrémních hydrologických a meteorologických jevů (sucha, povodně) a ii) bříz bělokorých na mechanické poškození vlivem disturbancí různého typu. Zatímco klimatický signál šířek letokruhů i letokruhové signatury vykazují velkou prostorovou variabilitu, kvantitativní parametry jejich cév mají společný prostorově homogenní signál (pozitivní vliv teploty v létě předchozího roku, v zimě a na začátku jara). Jediný stanovištní rozdíl v klimatickém signálu chronologií založených na cévách je negativní vliv vysoké vlhkosti na velikost cév, pozorovaný pouze v nivě a ne v od řeky vzdálenějších nížinných porostech. To naznačuje, že vývoj efektivních vodivých pletiv dubu je v záplavové zóně limitován vysokou saturací půdního profilu vodou, ačkoliv vysoká dostupnost vody je tam pozitivní z pohledu produktivity. Odezva šířek letokruhů ke změnám v dostupnosti vody není v případě dubů uniformní ani v rámci jednoho porostu vlivem koexistence jedinců se zcela...
|
|
|
Analýza svahových pohybů v severozápadní části Příhrazské plošiny a vyhodnocení vlastností pískovce vzhledem ke stabilitní situaci
Vorlíček, Petr ; Blahůt, Jan (vedoucí práce) ; Vařilová, Zuzana (oponent)
Severozápadní část Příhrazské vrchoviny je známá výskytem svahových pohybů, první vědecky popsaný pohyb se zde odehrál v roce 1926 a měl katastrofické následky. Tato práce se zabývá vyhodnocením pokračujících vybraných svahových pohybů v severozápadní části Příhrazské vrchoviny a navazuje na předchozí měření. Naměřené pohyby porovnává s meteorologickými daty, daty s okolních hydrogeologických vrtů a v neposlední řadě porovnává pohyby ze dvou sledovaných míst vůči sobě. Ve druhé části se práce soustřeďuje na objasnění problému zvýšené náchylnosti monitorované skalní věže ke zvětrávání a porovnání vlastností pískovcového materiálu z této věže s okolními pískovci na sledované i jiných lokalitách. Pozornost je věnována zejména vlivu biologických skalních kůr, jejichž významný vliv potvrzuje. Pro objasnění využívá terénní i laboratorní metody v kombinaci s využitím počítačových programů.
|
host ::
RSS.